Naši absolventi

Petr Chvojka

Z mé rodiny nikdo nemá technické vzdělání, takže já jsem šel na ČVUT jen proto, že mi to v osmnácti přišlo jako dobrý nápad, co se týče nějakého kariérního potenciálu. Aniž bych měl vztah k technice a k elektrokomunikaci, aniž bych měl nějaké technické koníčky. Čistě pragmaticky. Mám pocit, že spektrum těch zaměstnání a zaměstnavatelů je pro absolventa celkem široké. Právě proto, že ty technické obory se většinou dost prolínají. Je tam velká komplexita toho, co člověk musí obsáhnout, a konkrétně na FEL se to daří. I teď se každý den učím něco nového. Po diplomce, která se věnovala přenosu signálu pomocí laserových paprsků, jsem se pustil do výzkumu LiFi. To je alternativa k WiFi například pro prostory, kde je třeba omezit rádiové frekvence – v letadlech nebo v nemocničních sálech. Signál vychází z LED světla, takže na rozdíl od těch laserových FSL spojů jde o světlo viditelné. Velký rozdíl. Tehdy před pěti lety na to tady ani nebylo přístrojové vybavení, začínalo se od nuly. A je fajn, že se teď můžu ohlédnout a vidím, že jsme se někam dostali. Že se něco stalo.

Jana Kolmašová

Celým studiem procházím s tím, že přesně nevím, co chci dělat. Ale tady to není problém. Obor je dostatečně široký na to, aby člověk nepotřeboval mít hned od začátku jasno. Ještě po nějakých třech letech se může obejít bez pevně daného směru, kterým by musel pokračovat dál. Na druhou stranu má ale student přístup k informacím, které by si jinak nenašel, i k osobnostem, k nimž by se jinak nedostal. Skoro každý pedagog tady spolupracuje na projektech v zahraničí, přitom si ale vždycky najdou čas, aby pomohli. Nikdy jsem neměla potíže domluvit si konzultaci. A zpětnou vazbu si tady taky poslechne každý učitel a stojí o ni. Šla jsem sem s tím, že chci zkusit něco nového. To se určitě podařilo. Vyzkoušela jsem si vytvářet HDR fotku a nasimulovat ten proces, na který pak uživateli stačí jedno tlačítko. Pracuju na obrazovém zpracování dat z ultrazvuku při vyšetření na rakovinu prsu. V rámci diplomové práce dělám na projektu katedry, kdy mám záběry z bezpečnostního systému metra a jde mi o rozpoznání osob například od projíždějící soupravy. Tady se vždycky najde něco, co by mohl člověk dělat.

Jan Plachý

Pro mě asi bylo přelomové, když si táta pořídil první počítač a my na tom s klukama tehdy v nějakém tom roce 1996 zkoušeli první hry, první programování. Na průmyslovce v Pardubicích se pak už náš ročník akorát rozhodoval, kdo půjde do Brna a kdo do Prahy. Mně přišel ČVUT nejlepší. Nejspíš se mi líbil ten poměr teorie a praxe. Že vedle teoretického základu se dostanu i do kontaktu s průmyslem, s konkrétními firmami. Teď tu dělám na několika projektech. Zabývám se pozicováním dronů na základě požadavků od uživatelů. Ve spolupráci se zahraničním partnerem zase řešíme přidělování komunikačních a výpočetních prostředků. Takže strojové učení a edge computing, neboli cloud na hraně. A pracujeme taky na tom, aby nebylo nutné každý rok upgradovat mobilní telefon. Směřuje se k obecnému hardwaru, kdy všechno bude o softwaru a výpočetní prostředky se z telefonu přesunou do cloudu. Aplikace proběhnou tam a telefon už bude jen klient a zobrazovadlo, což ušetří energii. To bych chtěl dělat i dál. Práci, která zlepšuje lidem život a která má nějaký efekt.

Ondřej Nentvich

Já jsem syn ajťáka a odmalička mě bavilo hrát si obecně s elektronikou a s programováním. Taky jsem ale fanoušek sci-fi, zejména Hvězdné brány a Star Treku. A díky ČVUT se mi povedlo tyhle dvě věci skloubit, když jsem se v rámci diplomové práce společně s kolegy podílel na stavbě vesmírné družice.

Bylo potřeba vyvinout a náležitě otestovat nový kompozitní materiál. Já konkrétně musel vytvořit hardware, software a přijít na způsob, jak měřit mechanické vlastnosti kompozitu nedestruktivně. U materiálů používaných při stavbě družice se totiž nehodí testovat jejich výdrž tak, že je třeba zničíte. Měřil jsem tedy na principu mechanického kmitání.

Družice je ve vesmíru už rok a půl. Takže ČVUT, VZLÚ a spolupracující soukromé firmy mimo jiné mají na čem ukázat Evropské kosmické agentuře, že by byly spolehlivými dodavateli – že jimi vytvořené komponenty byly v reálných podmínkách, ve vesmíru. Teď na to už jako doktorand navazuji výzkumem v rámci rentgenové optiky. Ta například řeší, jak pomocí takzvaného račího oka zachycovat výbuchy supernov v neviditelném spektru. A ano, stává se, že si v rámci předmětu vytipujeme schopné studenty a nabídneme jim práci na podobně zajímavém projektu.

Jakub Kudláček

Fakultu elektrotechnickou jsem si vybral proto, ze je součástí celosvětově uznávané univerzity, na které se vyučují moderní technologie, které mě vždy zajímaly. Studium programu KME(EK) mi poskytlo především velmi široký a kvalitní přehled v oblasti telekomunikací a také komplexní myšlení, které je velmi dobře využitelné nejen pro daný obor. Dnes pracuji v IBM jako technický konzultant v oblasti Data Governance a dodnes využívám technický přehled a schopnost abstraktního myšlení získaného na fakultě elektrotechnické. Studium na EK bych doporučil především proto, ze kombinuje teoretickou a praktickou přípravu s možností vysokého uplatnění ve velmi dynamicky se rozvíjejícím oboru.